"Sluneční cyklus je přirozený koloběh, kterým Slunce prochází při přechodu mezi nízkou a vysokou magnetickou aktivitou. Zhruba každých 11 let, na vrcholu slunečního cyklu, se magnetické póly Slunce převrátí – na Zemi by tomu odpovídalo, kdyby si severní a jižní pól prohodily místo." A mi jiné i na aktivitě slunce je závislé šíření rádiových vln, na kterých probíhá radioamatérská činnost.
"V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce." Pokračování v článku na webu České televize ZDE.
Zdroj citací: web České televize / NASA's Goddard Space Flight Center
Šíření rádiových vln se mění v závislosti na denní době a také na aktivitě slunce. Přes den se vytváří vrstvy označované jako F1 a F2 (ta mění výšku podle geolokace a roční době). Od těchto vrstev se posléze odrážejí radiové vlny a umožnují spojení. Se západem slunce se vrstva F2 mění na vrstvu F - tedy i v noci je možné (ale jinak) využívat odrazu pomocí vrstev v ionosféře. Nejlepší podmínky šíření jsou geolokačně spojené s hranicí spojení dne a noci. Časově se nejlepší podmínky dají obecně zařadit před poledne a do večerních hodin. V zimním období jsou obecně lepší podmínky pro šíření krátkých vln než v ledním období. Sluneční aktivia, resp. její 11ti letý cyklus působí na ionosféru a mění její ionizaci a maximální kmitočet, který se od ionosféry odráží. Při zvýšené slunční činnosti dochází na slunci k erupcím a následně pak gomagnetickým poruchám - a přesně to působí na rádiové vlny - erupce na slunci snižují dobré podmínky šíření krátkých vln - bavíme se samozřejmě o "DX", tedy o velkých vzdálenostech, které jsou ovlivněné nejvíce. Tématika vlivu slunce na šíření rádiových vln je velmi obsáhlá.